Dvě debaty o projektu Domu sociálních služeb

Třetí městská část plánuje vybudovat na Jarově v ulici K Lučinám na místě bývalých jeslí zařízení pro seniory vyžadující celodenní sociálně zdravotní péči – Dům sociálních služeb. Kapacita zařízení přispěje k pokrytí potřebných služeb pro tuto cílovou skupinu na další desetiletí. „Sami občané si nicméně rozhodnou o tom, co by si přáli, aby nově postavený objekt poskytoval. Jejich připomínky a nápady budou následně zapracovány. Čím více bude zařízení otevřeno okolí, tím lépe pro klienty, tak pro veřejnost,“ sdělil místostarosta Ivan Holeček. Proto radnice uspořádala dvě veřejné debaty, aby o projektu diskutovala s veřejností.

„Chceme, aby objekt byl moderní, ale zároveň citlivě zasazen do okolního prostředí a poskytoval služby jak seniorům Prahy 3 z hlediska sociálně zdravotní péče, tak pro obyvatele okolních domů,“ uvedl na jaře Ivan Holeček s tím, že projekt počítá například s kavárnou, která bude přístupná všem, dětským centrem a dalšími službami. Mimo to projekt musí splňovat parkovou úpravu okolí a celkové urbanistické zkvalitnění lokality.

V únoru byly posouzeny tři architektonické návrhy, které vyhovovaly zadaným parametrům. Soutěžní architektonické návrhy řešení Domu sociálních služeb byly hodnoceny podle sedmi kritérií, například zda jsou klientsky vlídné, co přinesou lokalitě, nakolik objekt a jeho provoz ovlivní dopravní situaci či stávající veřejný prostor. V tomto ohledu nejvíce bodů získala studie z ateliéru FADW architektů Jana Fouska a Daniela Pexy, kterou Komise pro sociální politiku a zdravotnictví Rady městské části Praha 3 (dále jen Komise pro sociální politiku a zdravotnictví) doporučila k dalšímu projednání.

Zástupci radnice pak s plány nového komplexu seznámili veřejnost v rámci dvou veřejných debat. První veřejná debata se uskutečnila ve středu 29. března v sále Střední odborné školy stavební a zahradnické. Během ní Komise pro sociální politiku a zdravotnictví představila priority rozvoje kapacit sociálních služeb na Praze 3 a kritéria posouzení vhodnosti řešení. Následně autoři vítězného návrhu z ateliéru FADW Jan Fousek a Daniel Pexa všechny přítomné s architektonickým návrhem seznámili. V další fázi pak následovala diskuse s občany.

Své náměty či připomínky k projektu mohli vyjádřit i ti lidé, kteří se první debaty nezúčastnili, a to prostřednictvím ankety na webových stránkách městského úřadu v sekci Radničních noviny nebo v Kulturním centru Vozovna, kde byla až do konce května k vidění stručná prezentace daného návrhu.

Druhá veřejná debata proběhla ve středu 8. listopadu opět v sále Střední odborné školy stavební a zahradnické. Architekti z ateliéru AFDW prezentovali upravený projekt. Oproti předchozímu návrhu na úkor lůžek přibyly prostory pro rehabilitaci a další přidružené provozy, zvětšilo se zázemí pro zaměstnance i vyžití klientů. Namísto části nebytových prostor se zvětšil rozsah zeleně.

Obě debaty proběhli za přítomnosti zástupců starostky Ivana Holečka, zodpovědného za oblast investic, a Davida Gregora, který má na starosti sociální oblast.

Projekt na výstavbu Domu sociálních služeb bude nyní posuzovat výbor pro územní rozvoj městské části a rozhodne, zda jej doporučí radě ke schválení. Nad rámec povinností by jej mělo schvalovat zastupitelstvo městské části.

 

Kritéria výběru architektonického řešení Domu sociálních služeb

Předložená řešení byla hodnocena dle následujících 7 kritérií a v rámci jednání byla kolektivně hodnocena předložená řešení v intervalu 0 až 100 bodů.

Při projednání bylo rámcově čerpáno z Doporučeného standardu kvality pro domovy pro seniory vydaného Asociací poskytovatelů sociálních služeb České republiky - ZDE

Kritérium	Popis
Klientská "vlídnost"	Jakým způsobem prostředí objektu zajišťuje: soukromí obyvatel dostupnost péče, tj. dostupnost a blízkost odborného personálu prostory pro společné činnosti a společenské kontakty eliminaci bariér – v pohybu, komunikaci, orientaci v prostředí
Flexibilita řešení - změny potřeb	Jak objekt umožňuje: změny v režimu péče z hlediska intenzity a používaných metod bez toho, aby dopadaly na kvalitu života obyvatel, tj. intenzita metody péče následují potřeby klienta a nikoliv, aby klient se svými potřebami následoval režimová a organizační opatření v objektu.
Efektivita řešení z hlediska provozu služby	Jak objekt umožňuje: efektivní práci personálu přímé péče z hlediska ergonomie stavby v prostředí, kde pečuje o obyvatele zázemí pro hygienu, odpočinek personálu (především, zda není prolnuto s prostředím klientů) výkon pomocných, administrativních a dalších činností v objektu bez vlivu na komfort obyvatel
Přínos pro lokalitu	Co a jak objekt přináší do lokality: Služby Veřejný prostor Estetické řešení
Provozní zátěž pro lokalitu	Nakolik může objekt zatížit lokalitu: Provozy uvnitř objektu – péče, gastro, prádlo, Pohybem osob – klienti, personál, návštěvy
Řešení dopravní situace	Nakolik objekt a jeho provoz ovlivní dopravní situaci: Z hlediska počtu parkovacích míst Z hlediska dopravních omezení – zvýšení či snížení intenzity provozu a jeho řešení
"Zábor" veřejného prostoru	Nakolik objekt ovlivní stávající veřejný prostor: Rozsah záboru veřejného prostoru Obsah záboru – co je do prostoru navrženo Nakolik rozsah a obsah záboru umožňuje sdílení s běžným životem lokality