Mateřská škola na náměstí Jiřího z Lobkovic si připomíná 70 let od svého založení. Pro děti a rodiče připravila výstavu o své historii.
"Sedmdesátka, jak ten čas letí,
dneska se sešel celý houf dětí,
staří i mladí, co ji mají rádi,
přišli dnes své školce gratulovat."
Ptáte se komu? Přece naší Mateřské škole, nám. Jiřího z Lobkovic 23/119 na Praze 3. Přesně před 70. lety, v pátek 19. ledna 1951 byla v této městské části slavnostně otevřena nová mateřská škola. Za 70 let existence se v mateřské škole vystřídalo mnoho dětí i zaměstnanců a budova prošla spoustou změn, nákladných rekonstrukcí a oprav. Největší modernizaci zřejmě zažila v letech 2011 - 2020, kdy se paní ředitelce ve spolupráci s Městskou částí Praha 3 podařilo vytvořit pro všechny nádherné, moderní prostředí uvnitř budovy i v jejich venkovních prostorách. Školní zahrada se stala rájem pro 121 dětí, které v současnosti navštěvují 5 tříd mateřské školy. Keramická dílna, vybavená tělocvična, moderní kuchyně i pohádková solná jeskyně jsou naší chloubou. Od základů se změnil i náš ŠVP na vzdělávání s moderními technikami a postupy, což je vidět na každém kroku i v různých částech budovy a zahrady. A protože v naší mateřské škole máme rádi společné akce a oslavy různého druhu, logicky muselo dojít i na "Sedmdesátiny". Trochu nás ovlivnila současná epidemiologická situace a tak se oslavy zatím ztenčily pouze na výstavku fotografií od roku 1951 až po současnost. Společně s dětmi jsme připravili rozsáhlou výstavu vytvořenou z dobových i současných fotografií, záznamů i zápisků z dochovaných kronik a svědectví. Děti měly možnost vyzkoušet si, s jakými hračkami a jaké hry hráli jejich rodiče a prarodiče, když byli malí, naši budoucí školáci vytvořili krásnou maketu mateřské školy s obrázky jednotlivých tříd i ostatních prostor MŠ, a s velkým očekávání a nedočkavostí všechny děti zvaly své rodiče i prarodiče na naši výstavu. A co je krásnějšího než nadšené výkřiky a hlášky u fotografií, „Jé, to je moje babička“, „Naše maminka“, „Tohle je paní učitelka Květa jako mladá“, „Koukej, paní uklízečky jako muchomůrky“, „Podívej se, jaké měly děti legrační účesy“, apod.
Rozzářené oči a úsměvy všech návštěvníků výstavy, vzpomínková vyprávění pamětníků, to je největší odměna pro děti i paní učitelky, kuchařky i uklízečky, že svoji práci dělají s láskou, rády.
Text: MŠ Lobkovicova
Vytisknout
Poslat e-mailem
