Zemřel filozof Ladislav Hejdánek, čestný občan Prahy 3 

Nositel ceny Jana Palacha nebo řádu T. G. Masaryka III. řádu napsal přes 400 článků a studií. Byl předsedou Jednoty filosofické a předsedou Nadace Emanuela Rádla a vydavatelem knižnice OIKOUMENÉ.

Na doporučení Jana Patočky se v letech 1968–1971 stal vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu ČSAV. Tady se podílel prostřednictvím překladů, psaní úvodů a recenzí na vydání řady děl světových filosofů a teologů. V roce 1971 byl propuštěn a na konci roku uvězněn pro údajnou spoluúčast na letákové předvolební akci. Po půlroční vazbě byl propuštěn a ve dvou procesech odsouzen k nepodmíněnému trestu devět měsíců. Ve vězení napsal pro dceru Malý úvod do filosofie.

Po návratu z vězení pracoval jako noční vrátný, topič a skladník. Vedl domácí semináře pro studenty Evangelické teologické fakulty. Významně se podílel na vystoupení Charty 77 doporučením, aby se Charta 77 právně opřela o mezinárodní pakty o lidských a občanských právech. V roce 1977 se stal také jejím signatářem.

Mluvčím Charty 77 se stal hned dvakrát a to v letech 1977 až 1980. Nejdříve nastoupil po Janu Patočkovi, poté s Jiřím Hájkem na místa Václava Bendy a Jiřího Dienstbiera, kteří byli uvězněni.

Po téměř čtyři roky psal své Dopisy příteli, jimiž reagoval na aktuální politickou situaci, zabýval se stavem společnosti i věd, vysvětloval postoje a stanoviska Charty 77.

V roce 1980 zahájil veřejně známé pondělní bytové semináře pro zájemce o filosofii, kam přijížděli významní zahraniční hosté. Založil filosofický časopis Reflexe. Publikoval v samizdatových Lidových novinách, kde zároveň působil jako člen redakční rady. V roce 1990 se stal předsedou obnovené Jednoty filosofické. Téhož roku se habilitoval jako docent filosofie na Evangelické teologické fakultě, která byla přijata do svazku Univerzity Karlovy. V roce 1992 byl jmenován profesorem filosofie na Filosofické fakultě téže univerzity. Na univerzitě vyučoval do druhé poloviny 90. let.

Foto: wikipedia.org