Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Zhanna Kyvezhdi: Při tlumočení dětem jsem někdy brečela

Jak se od začátku války proměnila situace uprchlíků z Ukrajiny, popisují poradkyně pro národnostní menšiny Radka Nováčková a asistentka pomoci Zhanna Kyvezhdi.

Jak začala pomoc válečným uprchlíkům na Praze 3?

RN: Přístřeší pro první skupiny jsme zajišťovali už 28. února 2022 večer. V prvních dnech jsme pracovali od rána do večera. Bylo potřeba sehnat věci základní potřeby — potraviny, teplé ošacení nebo matrace do postelí v provizorních ubytovnách. Pod záštitou starosty začala fungovat pracovní skupina, využili jsme své kontakty a všechny aktivity se postupně sladily. Místní přispívali materiálně nebo finančně do veřejné sbírky. Vedle základních potřeb se díky ní podařilo zajistit například vybavení pro školáky a pomůcky pro hendikepované uprchlíky.

Jaká je situace teď?

RN: V Praze 3 je hlášeno víc než 7 000 uprchlíků, ale potřebných mezi nimi výrazně ubylo a mění se taky to, co potřebují. Ubylo klientů potravinových bank, ale pořád je dost těch, kteří potřebují pomoc při komunikaci s českými institucemi. ZK: Znalost češtiny se stále zvyšuje. I ti, kdo mají zábrany česky mluvit, už často dobře rozumí. Jazyková bariéra nejvíc tíží ukrajinské seniory. Už si jazyk nedokážou osvojit a domluvit se třeba u lékaře je pro ně nemožné. Když je k lékaři doprovázím a tlumočím jim, dívají se na mě s vděkem. Ale jsou i takoví, kteří od nás potřebují jen malou dopomoc, spíš pro jistotu, že všemu porozumí správně. Na naši informační linku se dnes uprchlíci nejčastěji obracejí s žádostí o radu při hledání bydlení.

Vedle jazykové bariéry můžou být zdrojem nedorozumění mezikulturní rozdíly i nedostatek informací. Jsou takové případy časté?

ZK: Stávají se, protože tu spousta věcí funguje jinak — povinné přezůvky ve školách, parkování, grilování… Snažíme se nedorozuměním předcházet a uprchlíky informovat osobně, letáky a přes sociální sítě.

Setkaly jste se při práci s příběhem, který se vás dotkl víc než ostatní?

ZK: Sama pocházím z Ukrajiny, takže nejtěžší pro mě byla spolupráce s OSPOD a příběhy dětí, u nichž jsem někdy brečela. Doteď si pamatuju chlapce, který se sem dostal s rodinným známým, protože doma na Ukrajině mu ruská raketa před očima zabila celou rodinu — babičku, sestru a oba rodiče. On jediný přežil. Text byl uveřejněn v rámci projektu obce Praha 3 — Společné soužití 2025 na integraci držitelů dočasné ochrany spolufinancovaného MV ČR a UNHCR.

 

logo mvčrlogo uhncr

Sdílet:

Zuzana Ostřanská

11. 06. 2025

Login