Obyvatelé z Trojky měli možnost navštívit bývalé městské lázně

Jak píše v knížce Praha 3 známá neznámá Pavel Augusta: "V roce 1901 postavilo vlastním nákladem město Žižkov na počátku Husovy třídy (dnes Husitská čp. 1050) podle návrhu inženýra Jindřicha Motejla městské lázně, které byly o dva roky otevřeny pro veřejnost.

Jednalo se o luxusní komplex, v němž se nacházely bazén, kabiny parních lázní, vanové lázně. Na tehdejší dobu šlo o významnou instituci, o čemž svědčí i řada ocenění, např. Medaille d´or na lázeňské výstavě ve Spa v Belgii či zlatá medaile na výstavě Obchodní a živnostenské komory v Praze 1908. A snad i skutečnost, že se svými lázněmi Žižkovští pochlubili i císaři Františku Josefu I. při jeho návštěvě Prahy v roce 1907. Přízemí budovy zaujímal bazén pro 60 osob a parní lázeň II. třídy s čekárnou, svlékárnou, sprchami a místností pro masáž. První patro bylo vyhrazeno movitějším zákazníkům. Našli tu parní lázně I. třídy, salonek s dvěma menšími bazény a místnost s inhalací; ve druhém patře pak byly vanové lázně se 17 vanami. Jak svědčí dobový materiál, „lázně byly elektricky osvětleny a ventilovány, voda filtrována“. K pohodlí zákazníků přispíval prosklený můstek vedoucí přímo na terasu restaurace na vrchu Vítkově. Provoz začínal v létě už v 6 hodin (v zimě v sedm) a končil večer v osm. Dámy měly vyhrazeny úterky a čtvrtky. Zájem o čistotu byl značný, například v roce 1909 navštívilo lázně takřka 120 tisíc lidí."

Budova už dlouho neslouží svému účelu. Přesto ale vidět na vlastní oči bazény, vany, obklady, bývalé varieté a spoustu dalšího, byť zpustošené zubem času,  byl nevšední zážitek.  Místo bazénu v přízemí je ještě rozpoznatelný taneční parket – objekt totiž sloužil po sametové revoluci jako diskotéka až do roku 2004. Taneční klub z devadesátých let minulého století přemaloval kdysi secesní výzdobu do křiklavě barevných dekorací. Kouzlo první republiky bylo ale stále cítit, a to hlavně v horních patrech, kde jsou stále k vidění malebné kachličky, jimiž oplývaly i původní bazény a vany.

Exkurzi do budovy z roku 1903 zorganizovala městská část na popud starosty Jiřího Ptáčka a byla zcela informativního charakteru. Praha 3 měla již v minulosti několik variant, jak naložit s objektem. Buď v něm zřídit bytové jednotky nebo kancelářské prostory, či obnovit v něm opět lázně. Poslední varianta se jeví jako problematičtější – v Husitské ulici se nenachází mnoho parkovacích míst a budova je několikapatrová, čili není ve své podstatě bezbariérová. Nad budoucností objektu zatím visí velký otazník.

Text a foto: Martin Hošna